Pneumatiky - provoz Tisk
Čtvrtek, 13 Listopad 2008 14:16

Pneumatiky-provoz



 Volné pokračování článku Pneumatiky - konstrukce





Volba kola a pneumatiky

Pneumatiky mohou být na vozidlo montovány pouze v souladu s doklady vozidla a doporučeními výrobce. Použití „pneumatik vyššího typu“ téhož rozměru je možné. To znamená vyšší kategorie rychlosti např. „H“ namísto „T“, nebo mají-li vyšší nosnost, např. index nosnosti 82 namísto 80. Oba faktory mohou být kombinovány. Jsou-li pneumatiky zaměněny za pneumatiky jiného rozměru, musí být dodržena veškerá zákonná doporučení a směrnice, stejně jako doporučení výrobců vozidla, pneumatik a kol. V každém případě je nezbytné zachování volného pohybu kola a příslušné nosnosti. Pneumatiky nebo ráfky s rozměry, které nejsou uvedeny v technickém osvědčení vozidla mohou být montovány pouze tehdy, když výrobci vozidla a pneumatik vydají doklad o schválení tohoto rozměru pro daný vůz, nebo jestliže úřední místa vydají doklad o souhlasu po kontrole oficiálně uznaným znalcem.

Pneumatiky pro osobní automobily s profilovým číslem 80 a 82 shodného rozměru mohou být zaměněny bez nového odsouhlasení a bez jakéhokoliv nového záznamu v dokladech vozidla, jestliže LI a SI zaměňující velikosti jsou stejného, nebo vyššího stupně. Příklad: 155/80 R13 79 T nahrazuje 155/82 R13 79T.

Optimální jízdní vlastnosti vozidla lze dosáhnout jen s pneumatikami stejného druhu. To znamená, že na vozidle smí být (s výjimkou nouzového dojetí) současně použity jen pneumatiky stejného rozměru a konstrukce, přičemž na téže nápravě smějí být tzv. shodné pneumatiky (pneumatiky stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a značky). Vzájemná kombinace plášt'ů různých konstrukcí na vozidle není dovolena. Další podrobnosti viz. Vyhláška Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích č. 102/95 Sb., § 37.

Stejné zásady platí pro volbu disků. Musí být používány pouze standardní kola schválená výrobcem vozidla a jím doporučená.


Stárnutí pneumatik

Stárnutí pneumatik je dlouhodobý proces, ke kterému dochází v důsledku složitých fyzikálně chemických pochodů za přítomnosti kyslíku a ozónu. Negativně ovlivňuje provozní způsobilost plášťů. Z tohoto důvodu je doporučováno, aby prohlídku stavu pneumatik na vozidlech, včetně kontroly rezervy, prováděl pravidelně kvalifikovaný specialista, který zhodnotí, zda je vhodné pneumatiku dále používat. Pneumatiky, které jsou v provozu 5 let a déle by měl odborný pracovník zkontrolovat minimálně jednou za rok.

Pro správné zhodnocení stavu pneumatiky je důležité, aby spotřebitel sledoval nejen stav pneumatiky na pohled včetně tlaku nahuštění, ale také veškeré změny v dynamickém chování, jako je rychlejší ucházení, hlučnost či vibrace. To jsou příznaky pro vyřazení pneu z provozu a zabránění defektu.

Není možné předem stanovit, kdy pneumatiky vyměnit vzhledem k jejich stáří. Většinu pneumatik je však vhodné vyřadit z provozu dříve než po deseti letech, avšak doporučuje se, aby každá pneumatika, která je stará 10 let a více od data výroby, včetně rezervy, byla vyměněna čistě z bezpečnostních důvodů, a to i tehdy, vypadá-li použitelně a vzorek není sjetý. V žádném případě by neměly být používány nejeté, po tuto dobu skladované pláště.

U pneumatik, které spotřebitel pořídil společně s novým vozem již obuté, se doporučuje postupovat dle doporučení výrobce vozu pro výměnu pneumatik, pokud nějaké existuje (avšak nepoužívat déle než 10 let).

Nikdy nemontujte na vozidlo použité pneumatiky, u nichž neznáte historii a používání. Pneumatiky jsou výkonné prvky, které se mohou při nesprávném, nepřiměřeném zacházení poškodit, ač na první pohled vypadají bez vad. Dají o sobě většinou vědět v tu nejnevhodnější chvíli.

Degradací vlivem stárnutím trpí zejména pneumatiky používané na karavanech z důvodu déletrvajících provozních přestávek a tím i jednostranného zatížení. Tyto by měly být vyměňovány po 6, nejpozději 8 letech.


Opotřebení pneumatik

Hloubka dezénu pneumatik se v průběhu užívání snižuje a tím pádem se prodlužuje brzdná dráha vozidla zejména na mokré vozovce. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu je proto nanejvýš důležité včas vyměnit sjetou pneumatiku za novou, tj. dokud zbytková respektive bezpečnostní hloubka drážky není menší než 1,6 mm.Úroveň minimální bezpečnostní hloubky drážky signalizují tzv. indikátory opotřebení (TWI), což jsou výstupky na dně drážek vysoké rovněž 1,6 mm.

Je možné postupovat i podle doporučení:

  • pláště pro letní provoz - hloubka zbývajícího vzorku min. 2 mm,
  • široké pláště - hloubka zbývajícího vzorku min. 3 mm,
  • pláště pro zimní provoz - hloubka zbývajícího vzorku min. 4 mm.

Rovnoměrné opotřebení běhounu všech pneumatik na vozidle prodlužuje jejich životnost, zvyšuje tak ekonomiku provozu a přispívá i k vyšší bezpečnosti. Zejména u vozidel s předním náhonem je doporučována záměna pneumatik z přední nápravy na zadní a naopak v určitých pravidelných intervalech např. při sezónním přezouvání nebo po ujetí 5 000 km. U směrových pneumatik je potřeba zachovat smysl otáčení kol.

O tom, že na jednu nápravu musí být pneumatiky stejné konstrukce a výrobce už bylo řečeno. Je nanejvýše doporučeno zachovat v rámci jedné nápravy také stejný vzorek a hloubku dezénu. Vyvarujete se tak nepříjemným „překvapením“ v krizových situacích.

 

Nové pneumatiky – dozadu či dopředu?

Nezávisle na tom, zda má vůz přední nebo zadní pohon je vhodné na zadní nápravu montovat novější pneumatiky. Důvodem je zvýšená bezpečnost v nepředvídatelných nebo problematických situacích (nouzové brzdění, ostré zatáčky, atd.), a to především na mokrém povrchu. Pokud namontujeme nové pneumatiky na přední nápravu, chování automobilu se změní, protože se poruší rovnováha mezi předními a zadními koly. Řidiče, který byl zvyklý na auto s menší přilnavostí předních kol, by tato skutečnost mohla nepříjemně zaskočit. Na kluzké vozovce ztratí zadní kola trakci dříve než přední. Protože řidič ztratí možnost ovládat zadní kola, bude v pokušení dále zvyšovat rychlost a tím se smykový účinek jenom zesílí.

Pokud osadíme novými pneumatikami zadní nápravu trakční rovnováha zůstane stejná a nebude se ovládání vozidla příliš lišit od řízení před jejich výměnou. Protože se zlepší trakce zadních kol, bude řidič schopen ovládat a řídit vozidlo, aniž by měl problémy se zpomalováním a otáčením volantu ve směru zatáčky.

 

Tlak v pneumatikách

Tlak v pneumatikách je důležitým faktorem, jak z hlediska bezpečnosti tak i dlouhé životnosti. Musí být trvale udržován na předepsaných hodnotách, které jsou uvedeny buď v instrukční knížce vozidla anebo na vozidle samém. Obvyklými místy jsou oblast víčka nádrže nebo bok dveří spolujezdce. Tento tlak se vztahuje na studené pneumatiky. Pneumatiky, které se zahřály např. jízdou, mají tlak vyšší. Nikdy nesnižujte tlak u zahřátých pneumatik, protože pak by u chladných pneumatik klesl pod požadovanou hodnotu. Doporučuje se nahuštění kontrolovat jednou za 14 dní, alespoň však každý měsíc.

Opomeneme-li poškození pneumatiky či ventilku, dochází k poklesu tlaku z těchto důvodů:

  • přirozené unikání vzduchu drobnými perforacemi stěn pneumatiky,
  • pokles teploty okolního prostředí.

 

Plnění dusíkem

Stlačený vzduch používaný k plnění pneumatik obsahuje 21% kyslíku a 78% dusíku. Protože kyslík uniká třikrát rychleji než dusík je při použití směsi dusíku zaručen správný a stálý tlak v pneumatikách po delší dobu. Další výhodou je větší objemová stabilita dusíku v závislosti na teplotě než je tomu u vzduchu. Kyslík obsažený ve vzduchu je také příčinou stárnutí materiálu. V případě huštění kompresory, které jsou zpravidla mazány oleji, vyvolává navíc spojení kyslíku a par uvnitř pneumatiky oxidaci i vnitřních pryžových částí pneumatiky, ventilku a disku kola a výrazně tak urychluje jejich stárnutí.


Aquaplaning

AquaplaningAquaplaning je ztráta kontaktu pneumatiky s povrchem vozovky. Vzniká působením rychlosti vozidla a vrstvy vody, kde se před kolem zvyšuje tlak hrnoucí se vody a pneumatika se postupně zvedá z vozovky. Při dalším zvyšování rychlosti nebo výšky vodního sloupce se vodní klín dostává stále více pod pneumatiku až ji nakonec úplně oddělí od povrchu vozovky a začne po vrstvě vody klouzat.

Vznik aquaplaningu ovlivňují tyto faktory:

  • Rychlost - se zvyšující se rychlostí se zmenšuje prostor v drážkách pneumatik, které tak nejsou schopny odvádět vodu.
  • Hloubka vody
  • Pneumatika
    - tvar kontaktní plochy
    - vzorek (objem drážek, schopnost odvodu vody)
    - délka, šířka, tvar vedoucího okraje
    - průměrný kontaktní tlak
 Vznik aquaplaningu
 Vznik aquaplaningu - nová pneumatika, vodní sloupec 5 mm

Jak poznat vznik aquaplaningu?

Aquaplaning se nejčastěji objeví u předních kol. V případě předního pohonu o sobě dá vědět náhlým nárůstem otáček motoru. Nebezpečnější je, vznikne-li aquaplaning na zadní nápravě. Zpočátku není znát žádný příznak, náhle záď vozu začne klouzat, tlačí se dopředu a vozidlo jde do smyku.

Jak se chovat při aquaplaningu?

Pokud se do této situace dostanete, je důležité pevně držet volant, vyšlápnout spojkový pedál a ubrat plyn. Nezmatkujte, nebrzděte ani nepřidávejte plyn. Vyčkejte, až pneumatiky znovu získají kontakt s vozovkou.

Co proti aquaplaningu dělat?

Největší vliv na tvorbu aquaplaningu je na volbě pneumatik. Dezén pneumatik je navrhován tak, aby byla voda dostatečně rychle a v odpovídajícím množství odváděna od středu ven. Riziko aquaplaningu však stoupá, máte-li na vozidle sjeté pneumatiky. Odpovídající odolnost vůči aquaplaningu je při hloubce dezénu 3 mm a více. Pokud se budeme držet striktně podle zákona, tak musíme počítat s tím, že při hloubce dezénu 1,6 mm dokáže pneumatika odvést pouhých 14% vody. Při hloubce 3 mm je to asi 30% vody ve srovnání s novou pneumatikou.


Zimní pneumatiky

Zimní pneuV zimních měsících by mělo být samozřejmostí přezutí za zimní pneumatiky, které nabízejí větší rozmezí bezpečnosti a lepší hospodárnost při poklesu okolních teplot pod +7°C. Teplota okolí se během dne mění, proto je možné se řídit pravidlem, že doba na přezouvání nastává, když se denní teploty dlouhodobě drží kolem +10°C. Moderní zimní pneumatiky již neznají nevýhody starších dezénů a jsou plně srovnatelné s letními pneumatikami co se týče komfortu, hluku či brzdného účinku. Používají měkčí běhounovou směs a rozdílné tvary dezénů s vysokým množstvím lamel optimalizované pro zimní podmínky zahrnující nejen sníh, ale i bláto či odvod vody.

U zimních pneumatik může být nejvyšší rychlost nižší, než je maximální rychlost vozidla ovšem za předpokladu, že je tato maximální rychlost vyznačena viditelně v plném zorném poli řidiče, to znamená nálepkou jasně viditelnou na palubní desce. Tato maximální rychlost pneumatik nesmí být překročena.

 

Letní pneumatiky

Vlastnosti letních a zimních pneumatik jsou optimalizovány pro příslušné roční období. Při teplotě více než 7°C je výhodnější používat letní pneumatiky, které se méně potřebovávají při vysokých teplotách. Tvrdší běhounová směs letních pneumatik má současně lepší brzdné a jízdní vlastnosti spolu s nižším valivým odporem. Dezény letních pneumatik nepoužívají vysoké lamelace a blokové struktury jako pneumatiky zimní, ale spíše směrově orientovaných či asymetrických tvarů.

 

Skladování

Pneumatiky skladované v nevyhovujících podmínkách, nebo nesprávně uložené, mění své fyzikální vlastnosti. To vede k zkrácení jejich životnosti. Mohou změnit své vlastnosti natolik, že se stanou nepoužitelnými. Ideální skladovací podmínky jsou popsány normou ISO 2230. Pneumatiky skladované správným způsobem ve správném prostředí si uchovají své vlastnosti prakticky nezměněné po dobu několika let.

Volné skladování pneumatik pod širým nebem, třebaže pod ochrannou plachtou, není dovoleno. Skladiště pro pláště a duše má být chladné, suché, tmavé a má být pomalu, ale dobře větrané. Skladovací teplota nesmí přesáhnout běžnou pokojovou teplotu. Ve vytápěných prostorách musí být pneumatiky chráněny před tepelným zdrojem zastíněním. Dále musí být chráněny před přímým slunečním svitem a trvalými změnami vzduchu jako je například průvan. Ozon je pneumatikám velice škodlivý, proto nesmí být ve skladišti žádný jeho zdroj. V těchto prostorách nemají být skladovány ani rozpouštědla, ropné výrobky jako pohonné hmoty, lubrikanty či jiné chemikálie.

Pokud sezónní pneumatiky nepřenecháte k uskladnění u prodejce je pro vyvarování se nežádoucích deformací důležité postupovat dle uvedených obrázků.

Skladování s ráfkem

Skladování bez ráfku

 

Defekt

Většina poškození pneumatik vedle poškození vniknutí cizího tělesa (např. hřebíku) vzniká v důsledku nesprávného tlaku vzduchu. Dalším důležitým faktorem je styl jízdy. Prudké akcelerace a sportovní jízda typu brzda-plyn životnost pneumatik výrazně zkracují. Stejně tomu je i u extrémního bodového namáhání při rychlém najetí na překážku nebo obrubník které může pneumatiku trvale poškodit.

Pokud je pneumatika viditelně poškozena, to znamená má bouli, trhlinu nebo je proříznuta tak, že je poškozena kostra, nebo nese známky nepravidelného opotřebení, které naznačuje možnost vnitřního poškození, anebo prodělala těžký náraz, je velké riziko vnitřního poškození a pneumatika musí být neprodleně vyměněna a přezkoumána odborníkem.

DefektTěsnící spreje k opravě defektů je možné použít pouze pro účely nouzového dojezdu. Jejich užití však může znemožnit následnou trvalou opravu pneumatiky. Poškození může být z počátku povrchní, ale cizí tělesa mohou pronikat hlouběji, až poškodí i další prvky pláště. Proto musí být pneumatika opravena co nejdříve poté, co bylo poškození zjištěno, anebo pneumatika vyřazena z provozu a nahrazena např. rezervou. Poškození nosných a výztužných materiálů způsobené například hřebíkem, hlubokým řezem, nárazem nebo protržením je obzvláště nebezpečné, protože v době od vzniku defektu do jeho zjištění mohou dovnitř pronikat špína a vlhkost což může vést k trvalému poškození zpevňujících částí pneumatiky.

Pokud je poškození takové, že dochází k úniku vzduchu, klesá tlak a pneumatika je v dalším provozu přetěžována. To může vést k takovému poškození, že se pneumatika stane neopravitelnou. I tehdy, pokud je plášť opraven v místě, kde k poškození došlo, je možné, že původní poškození může zapříčinit vznik poškození na jiném místě, což rovněž může vést k defektu.

Proto každé poškození pneumatiky musí být pečlivě prozkoumáno odborníkem před samotnou opravou a posouzeno, zda je oprava možná a pneumatika může být dále použita v provozu. Oprava musí být provedena ve specializované opravně, která nese odpovědnost za její provedení i za provedené ohodnocení. Po opravě jsou povinnosti vyplývající ze záruky přeneseny na opravnu, která opravu provedla.

 

Výměna kola v nouzi

V dnešní době si spousta lidí nechává vyměnit (přezout) kola v servisu. Co když se nám ale přihodí defekt někde na cestě a my se toho musíme ujmout sami? Řekněme si pár zásad. Pokud se něco takového přihodí na silnici, tak zajedeme ke krajnici a zapneme výstražné blinkry. Označíme auto výstražným trojúhelníkem a samozřejmě si nezapomeneme obléct výstražnou vestu.

  • Zajistíme vozidlo proti pohybu - ruční brzda, zařadit 1 a nejlépe podložit kola klíny. Je dobré si uvědomit, kterou nápravu budete zvedat. Pokud například pouze zatáhnete ručí brzdu s tím, že „to je dobrý“ a budete měnit kolo na zadní nápravě, celé auto bude zabrzděno pouze jedním zadním, nezvednutým kolem a tedy celkem nestabilní.
  • Povolíme šrouby či matice na kole. Pouze povolíme, ale nevyšroubujeme. Často je potřeba si lehce pomoci celým tělem či nohou, protože šrouby jdou špatně povolit. Až na velice ojedinělé výjimky se používají šrouby s pravým závitem, takže se povolují proti směru hodinových ručiček.
  • Heverem zvedneme auto. Pokud je hever na měkké půdě je potřeba jej vhodně vypodložit například prknem, pokud je po ruce. Zvedáme, dokud není kolo asi 1-2cm nad zemí.
  • Vyšroubujeme povolené šrouby/matice a sundáme kolo. Často se stává hlavně u elektronů, že disk kola zaroste k náboji a kolo nejde dolů. Pak přichází na řadu hrubá síla. Do kola je nutno ze strany udeřit dlaní či kopnout nohou v místě pneumatiky, dokud se neuvolní. Snažte se chovat s citem, abyste neudělali více škody, než užitku.
  • Vyměníme poškozené kolo za rezervu, zašroubujeme šrouby/matice a lehce je dotáhneme.
  • Spustíme hever a vozidlo posadíme na zem.
  • Utáhneme šrouby. Postupujeme dle obrázku, tedy vždy přes osu. Pokud budete dotahovat dokola, docílíte toho, že se na jedné straně kolo dotáhne a na protějších šroubech už řádně nedosedne.  Vozíte-li vazelínu, je dobré závit šroubů očistit hadrem a namazat. Málokdo s sebou vozí momentový klíč, proto platí pravidlo, že šrouby dotahujeme pouze rukou. Slabší postavy si mohou pomoci tělem, ale rozhodně po klíči neskáčeme ani do něj nekopeme. Dochází tím k natahování šroubů a hrozí jejich prasknutí.
     Utahování kola
  • Pokud máte čím, zkontrolujte nahuštění pneumatik a případně upravte tlak. Pokud nemáte, proveďte to na nejbližší benzínové pumpě, nebo servisu.
  • Uklidíme nářadí a trojúhelník.
  • Po ujetí cca 50 km provedeme kontrolu dotažení šroubů. Pak už šrouby nedotahujeme. Docházelo by opět k jejich natahování.


Likvidace pneumatik

Likvidace pneumatikKaždá pneumatika jednou doslouží a vyvstane Nerudova otázka: Kam s ním? V ČR bylo toto ošetřeno povinností zpětného odběru podle § 38 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Velcí odběratelé mají sběrné místo, odkud jsou opotřebené pneumatiky odebírány na základě výzvy, drobní spotřebitelé nakupující v maloobchodní síti je mohou bezplatně odevzdat u svého prodejce. Ten jim rovněž poskytne úplné informace o zajištění zpětného odběru a je označen viditelným nápisem "Zpětný odběr použitých pneumatik" se všemi zákonem stanovenými údaji, včetně upozornění o bezplatnosti služby. Množství převzatých výrobků je přitom na sběrných místech váženo a spolehlivě evidováno. Smluvní partneři pak zajistí logistiku a využití odpadu v souladu se zákonem.

Vyřazené pneumatiky se dále využívají například při spalování v cementárnách. Další mnohem ekologičtější využití je v recyklování materiálu anebo použití při terénních úpravách při stavbě silnic. Tato řešení jsou bohužel u nás zatím v plenkách.

 

Použité zdroje:

www.barum.cz

www.michelin.cz

www.pneurevue.cz

archiv